Ukrajina v Istanbulu navrhla cestu k neutralitě, Rusko slíbilo omezení vojenských aktivit u Kyjeva

Vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu byla konstruktivní, uvedl ruský vyjednavač. Podle Kyjeva byl posun dostatečný k uskutečnění setkání prezidentů obou zemí. Ukrajina údajně navrhla Rusku systém záruk, který by mohl vést až k její neutralitě. Rusko slíbilo omezit své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu, v úterý večer pak generální štáb ukrajinské armády uvedl, že se odtud začaly stahovat některé jednotky.

Ukrajinská delegace na úterních vyjednáváních v Istanbulu navrhla ruské straně systém bezpečnostních záruk. Pokud by fungoval, Kyjev odsouhlasí neutrální status Ukrajiny, uvedl podle agentury Reuters jeden z ukrajinských vyjednavačů. Nejprve však podle něj musí na celé Ukrajině zavládnout mír. Podle šéfa ruské delegace byla jednání konstruktivní, návrhy Kyjeva nyní prostuduje ruský prezident Vladimir Putin.

„Své území neposkytneme cizím vojenským základnám, stejně jako na svém území nerozmístíme vojenské kontingenty, a nebudeme vstupovat do vojensko-politických aliancí,“ popsal tuto neutralitu ukrajinský vyjednavač Oleksandr Čalyj. Jakoukoli dohodu ovšem zřejmě budou muset schválit Ukrajinci v referendu. V ukrajinském návrhu se hovoří i o tom, že Rusko nebude oponovat ukrajinskému členství v Evropské unii, uvedl šéf ruské delegace Vladimir Medinskij.

Ukrajina také navrhuje Rusku patnáctileté konzultační období o statusu anektovaného Krymu, uvedla podle Reuters po jednání ukrajinská delegace.

Posun při úterním jednání byl podle ukrajinské delegace dostatečný k tomu, aby se Putin setkal se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Podle ruské delegace je setkání na nejvyšší úrovni možné pouze v případě, že dohodu stvrdí ministerstva zahraničí.

Rusko slibuje, že omezí vojenské aktivity

Rusko výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu, oznámil po ukončení mírových rozhovorů mezi delegacemi Kyjeva a Moskvy náměstek ruského ministra obrany Alexandr Fomin. Krok zdůvodnil zlepšením vzájemné důvěry a vytvořením podmínek vhodných pro dosažení dohody, píše ruská státní agentura TASS. Večer se to podle USA a Ukrajiny skutečně začalo v malém dít, jednotky se přesouvaly na jiná místa fronty.

„V zájmu zvýšení vzájemné důvěry a vytvoření nezbytných podmínek pro další jednání a dosažení konečného cíle, kterým je odsouhlasení a podepsání dohody, bylo přijato rozhodnutí radikálně snížit ruskou vojenskou aktivitu ve směru na Černihiv a Kyjev,“ řekl náměstek ruského ministra obrany Alexandr Fomin. Podrobnější informace ruský generální štáb oznámí po návratu ruské delegace do Moskvy, dodal.

Agentura Reuters připomíná, že jednání se v Istanbulu uskutečnilo v době, kdy ruskou invazi na většině míst na Ukrajině zastavil silný odpor.  

Jedná se o dosud nejpodrobnější a nejkonkrétnější návrhy, které Ukrajina ohledně dohody s Ruskem zveřejnila, píše Reuters. Garanty navrhovaného bezpečnostního systému by se mohly stát stálí členové Rady bezpečnosti OSN, Německo, Izrael, Turecko či Kanada, uvedla ukrajinská delegace.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan už před začátkem jednání v istanbulském paláci Dolmabahçe vyzval ruské a ukrajinské vyjednávače k dojednání příměří a řekl, že Ankara je připravena schůzku prezidentů obou zemí Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského uspořádat.  

Setkání po více než třech týdnech původně začalo vlažně, uvedl reportér ukrajinské televize. „Bylo to chladné přivítání, bez podání rukou,“ uvedl reportér, aniž by bylo jasné, zda byl u prvního setkání delegací přítomen, nebo informaci dostal od jeho účastníků.

Zástupci obou zemí jednali s přestávkami zhruba čtyři hodiny. Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou podle Turecka dosáhla dosud nejvýznamnějšího pokroku. Ve středu pokračovat nebudou, uvedla turecká diplomacie.

Vyjednavači Kyjeva a Moskvy, jejíž vojska 24. února vpadla na Ukrajinu, se osobně dříve několikrát setkali v Bělorusku, naposledy 7. března. O tři dny později se na okraj diplomatického fóra v turecké Antalyi setkal šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov s Kulebou. Od té doby dosud už delegace jednaly prostřednictvím videokonferencí. 

Očekávání nebyla velká

Ukrajina usiluje o uzavření příměří, aniž by se vzdala území či suverenity, připomněla BBC. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba podle ní před jednáním uvedl, že minimálním programem, s kterým jde jeho země do jednání v Turecku, jsou humanitární otázky, maximálním pak je dosažení příměří.

Kuleba tvrdí, že rozhovory uvízly na otázkách, k jejichž řešení nemají vyjednávači mandát, a proto je nutná schůzka hlav států, aby vyřešily hlavní problémy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ovšem uvedl, že schůzka obou prezidentů bude potřebná, až bude jasné řešení klíčových otázek.

Poradce ukrajinského ministra vnitra Vadym Denysenko pochyboval, že jednání přinesou nějaký průlom, stejně jako nejmenovaný představitel americké diplomacie, podle kterého se šéf Kremlu Vladimir Putin nejeví být připraven ke kompromisům, aby válku ukončil. 

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov dal najevo, že se na závěr istanbulských jednání nedá očekávat oznámení o schůzce prezidentů obou zemí, Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského. Na pořadu rozhovorů nemá podle něj být ani případná výměna zajatců.

Nahrávám video

Jednání se účastnil i Abramovič

Na jednání se osobně dostavil i ruský miliardář Roman Abramovič, který je kvůli ruské invazi na Ukrajinu na sankčních seznamech EU či Velké Británie. Oligarcha není oficiálním členem ruské delegace, ale hovorů se osobně účastnil, uvedl Kreml, podle kterého toto zapojení schválily obě strany.

Minulý týden Kreml uvedl, že se Abramovič do vyjednávání zapojil pouze v počáteční fázi. Podle médií se u něj a dalších dvou účastníků jednání mezi Moskvou a Kyjevem na začátku března projevily příznaky otravy.

Michal Smetana z Centra pro výzkum míru Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy míní, že i přes nevelká očekávání se mohou rozhovory posunout v některých dílčích tématech. „Pořád je zde otázka jednání o jednotlivých humanitárních koridorech, což může pomoct evakuovat jedince a civilisty z nejvíc zkoušených měst. A samozřejmě se může dál pracovat na sbližování vzájemných pozic, například otázka neutrality (Ukrajiny) je něco, k čemu je potřeba hodně diskuze,“ uvedl analytik.

Ještě před dvoustranným jednáním se konalo krátké třístranné setkání s Erdoganem. Ruská strana podle státní agentury TASS nevylučovala, že turecký prezident by při této příležitosti mohl nastolit téma vyhrocení situace v Náhorním Karabachu, o který vedou spor –⁠ a předloni svedly několikatýdenní válku –⁠ Arménie a Ázerbájdžán. „Času bude ale málo,“ dodal zdroj obeznámený se situací.

V reakci na závěry jednání posilují kurzy

Euro v úterý díky zprávám o určitém pokroku v mírových rozhovorech výrazně posílilo. Kolem 16:30 SELČ si jednotná evropská měna vůči americkému dolaru připisovala zhruba 1,1 procenta.

Euro se po zahájení ruského útoku na Ukrajinu dostalo pod tlak kvůli obavám z negativních dopadů konfliktu a souvisejících sankcí vůči Rusku na ekonomiku eurozóny. Dolar v poslední době naopak těží z vyhlídek na zvyšování úrokových sazeb ve Spojených státech.

Koruna posílila vůči dvojici hlavních světových měn za poslední více než měsíc. K euru od pondělního podvečera zpevnila o 11 haléřů na 24,49 korun za euro a k dolaru o 36 haléřů na 22,06 korun. Vyplývá to z údajů serveru Patria Online kolem úterních 17:00. Ve vztahu k jednotné evropské měně uzavírala koruna obchodování na silnější úrovni naposledy 21. února. Vůči dolaru je nejpevnější od 27. února.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání USA a Íránu na technické úrovni skončilo, uvedla íránská agentura

Americko-íránské jednání na technické úrovni ve Švýcarsku skončilo, jeho výsledkem je rozhodnutí zřídit čtyři pracovní skupiny. Ty se zaměří na otázky související se zrušením sankcí uvalených na Teherán, íránským jaderným programem a obnovou a hospodářským rozvojem Íránu. Úkolem čtvrté skupiny bude monitorování vývoje. Dle Reuters to uvedla íránská státní agentura IRNA s odvoláním na náměstka íránského ministra zahraničí Kázema Gharíbabádího. Zástupci USA se k informacím zatím nevyjádřili.
před 2 hhodinami

Izraelští vojáci zůstanou v Libanonu, prohlásili Netanjahu, Kac a šéfové armády

Izrael bude nadále udržovat „bezpečnostní zónu“ v jižním Libanonu a likvidovat teroristickou infrastrukturu. Podle zpravodajského webu Times of Israel se na tom v noci na úterý shodli premiér Benjamin Netanjahu, ministr obrany Jisra'el Kac a velitelé armády. Stažení armády židovského státu (IDF) z Libanonu je jednou z podmínek, které během současných jednání o míru se Spojenými státy vyslovuje Írán, jehož podporu má teroristické hnutí Hizballáh.
02:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Kim hodlá pokračovat v jaderných aktivitách, hájí se „bezpečnostní situací ve světě“

Severokorejský vládce Kim Čong-un prohlásil, že jeho země bude nadále využívat svou pozici jaderného státu. Tvrdí, že „v současné komplikované světové bezpečnostní situaci nemá jinou možnost“. Kim během jednání vedení Dělnické strany KLDR také hovořil o dalším vyzbrojování armády, napsala agentura Reuters s odkazem na severokorejskou státní agenturu KCNA.
05:03Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
před 4 hhodinami

„Jízdenku do EU“ Srbsko expresně rozdává Rusům. I těm sankcionovaným

Srbsko v posledních letech prudce navýšilo počet Rusů, kterým uděluje občanství a s ním i bezvízový vstup do EU. Upozorňuje na to několik médií, mezi nimi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) či Balkan Insight (BI), podle nichž srbské pasy získávají i Rusové, kteří jsou pod mezinárodními sankcemi. Často se tak navíc děje v rámci zrychlené procedury. Evropská komise mluví o potenciálním bezpečnostním riziku.
před 5 hhodinami

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
před 6 hhodinami

Írán podle USA souhlasil s jadernými inspekcemi. Teherán to popírá

Írán souhlasil s návratem inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), prohlásil americký viceprezident JD Vance a poté i prezident Donald Trump. Jednání o působení inspektorů začne již tento týden, dodal Vance s tím, že půjde o první krok k trvalému ukončení íránského programu vývoje jaderných zbraní. Mluvčí íránské diplomacie popřel, že by Teherán ve Švýcarsku přijal nové závazky. Írán opakovaně odmítá, že by o atomovou zbraň usiloval, naopak tvrdí, že obě strany dohodly rozmrazení některých fondů a komunikační linku o Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoRozhněvaní Albánci zničili stavební buňky u plánovaného resortu Trumpovy rodiny

Tisíce lidí v Albánii o víkendu znovu vyšly do ulic protestovat proti tamní vládě a plánu Američanů postavit luxusní resort kolem chráněné laguny Narta. Demonstranti požadují konec kabinetu Ediho Ramy i přes to, že slibuje, že identifikuje všechny body, které nesplňují kritéria a standardy EU. Záměr firmy, za kterou stojí rodina prezidenta USA Donalda Trumpa – dcera Ivanka a zeť Jared Kushner –, albánská vláda podporuje. Protestům se začalo říkat Plameňáková revoluce – podle vzácné fauny v laguně.
před 12 hhodinami
Načítání...